Kartáčovny 1972
KRONIKY MĚSTA PELHŘIMOVA - rok 1972:
Slavnostní zahájení nového roku se uskutečnilo v provozu dřevkárna za vyhrávání kapely. Potom se ujal slova podnikový ředitel soudruh Jan Soukup, který poděkoval pracujícím za úspěšné splnění úkolů roku 1971, které byly ve výrobě zboží překročeny o Kčs 3.840.000 a na vnitřní trh dodáno výrobků za 15.000.000 Kčs nad stanovenou bilanci. Pracující kartáčoven mají vytvořeny dobré předpoklady, pro splnění náročných úkolů druhého roku 5. pětiletky.
V letošním roce oslavila kartáčnická výroba "90 let kartáčnické výroby". Jejím střediskem je dnes Pelhřimov, sídlo národního podniku Spojené kartáčovny, odkud je řízeno 9 provozů roztroušených po různých částech českých zemí.
Základem první průmyslové výroby kartáčů a štětek byl Josef Hrdina, který po úspěšném růstu výroby a obchodu začal s výstavbou továrny u nádraží, jejíž provoz byl zahájen roku 1900. Avšak ani tato továrna nestačila zakrátko pokrývat poptávky a proto byly zřízeny ještě dvě filiálky v Horní a Nové Cerekvi. Hlavní zájem byl tehdy o štětky párovky a štětky malířské. V roce 1909 byla vytvořena akciová společnost, která měla největší vzestup výroby v roce 1920. Po znárodnění v roce 1948 byly vytvořeny kartáčnické závody, které byly začleněny do národního podniku Zadrev se sídlem v Olomouci. V roce 1950 došlo k vyčlenění kartáčnických závodů a k utvoření samostatného národního podniku se sídlem v Pelhřimově. Po dalších reorganizacích v roce 1953 vznikly dva kartáčnické podniky a to v Pelhřimově a Červené Vodě. Mimo to byl vytvořen národní podnik Kefarské závody v Bratislavě.
V druhé polovině roku 1957 došlo k opětnému sloučení na původní uspořádání Spojené kartáčovny, národní podnik se sídlem v Pelhřimově. Mechanizací a uspořádáním výroby se dospělo ke značné hospodárnosti. Tradičně velmi dobrá kvalita výrobků v širokém sortimentu cca 2500 druhů zajistila národnímu podniku odbytiště v 60 zemích téměř všech světadílů. Podnik získal několikrát vysoké ocenění za dobré hospodářské výsledky. Důležitou stránkou kartáčnické výroby je i vývoj nových výrobků, který kromě zaměření na tradiční skupiny (kartáče pro udržování hygieny, štetce, štětky, smetáky, štětečky školní, umělecké, košťata) se stále více zaměřuje na rozšiřování sortimentu technických kartáčů, určených jak pro průmysl, tak i pro zemědělství.Mnoho výrobků je vyráběno z umělých hmot. Podnik v tomto pětiletém plánu předpokládá neustálý růst výrob zboží v souladu se zajišťováním potřeb národního hospodářství.
Na paměť budoucím zaznamenáváme, že:
- V roce 1907 měla akciová továrna 140 stálých dělníků, z toho přibližně 40 žen a 40 domácích pracovníků.
- Průměrný výdělek kartáčníků před stávkou v roce 1907 byl 60 korun měsíčně, pomocný dělník si vydělal 48 korun měsíčně a ženy 36 korun.
- Po stávce si dělnictvo vydobylo zvýšení mezd a dále pak zkrácení pracovní doby na 10 hodin denně. Průměrný výdělek kartáčníků dosáhl 66 korun, pomocný dělník si vydělal 52,80 korun a ženy 43,20 korun.
- Služné uředníků bylo od 80 do 250 korun měsíčně podle stáří a délky práce v továrně.
- V současné době Spojené kartáčovny zaměstnávají 600 zaměstnanců, z toho 70% žen.
- Průměrný plat dělníků měsíčně je 1.786 Kčs a hospodářsko-technických pracovníků je 1.715 Kčs.
- Dnes objevují se na trhu výrobky též z plastickýcch hmot.
