7 fotografií
Historické fotografie, projekty a plány.
Historické fotografie, projekty a plány.
1. Architekt Pavel Janák, který se podílel na jedenácti pelhřimovských projektech, navrhoval pro celou jižní stranu náměstí úpravu, při níž by domy čp. 27 - 30 (strana s hotelem Slávie) byly osazeny kubistickými štíty. Tato úprava respektovala charakter náměstí a přizpůsobovala se proporcím ostatních staveb. K tomu, ale nedošlo.
2. Židovská synagoga v Růžové ulici, rok 1967 kdy byla zbořena. Na jejím místě byl postaven obchodní dům Perla s vchodem z druhé strany z Palackého ulice. Synagoga v neogotickém slohu vyrostla v letech 1890-91 v dnešní Růžové ulici podle plánů vídeňského architekta Maxe Fleischera (projektoval např. i plzeňskou Velkou synagogu), stavbu provedli místní stavební podnikatelé Josef Šlechta a Václav Přenosil. Trojlodní stavba byla orientována k východu, měla předsazené průčelí, trojúhelníkový štít se čtyřmi věžičkami a desaterem na vrcholu štítu. Fasádu tvořily neomítnuté cihly, sokl byl z lomového kamene, krytinou střechy byla břidlice. Stavba měla dva vchody, zvláštní pro muže a pro ženy, uvnitř byla rovněž zachována tradiční ženská galerie, ezrat našim (hebrejsky doslova ženský dvůr).
3. Pod věží Šrejnarovský dům čp. 10, dominanta severozápadního rohu náměstí, byl nazvaný podle svého majitele, pelhřimovského měšťana Kryštofa Šrejnara. Stojí na místě starší - gotické - zástavby, zbořené v polovině 16. století, snad v souvislosti s výstavbou zámku. Renesanční dům byl na zbořeništi vystavěn v roce 1614. V přízemí má klenutý průjezd, který ústí do dvorku, sevřeného dvěma křídly. Průčelí zdobí nárožní arkýře - na jednom z nich se dochoval fragment maleb, které dříve pokrývaly celou fasádu domu. Od poloviny 80. let, po celkové rekonstrukci, je v domě umístěna expozice muzea, později Síň Lipských aneb První české MÚZYum a turistické informační centrum.
4. Velké čtvercové náměstí, mimo jiné jedno z největších v České republice, nedoznalo ve svých rozměrech od doby svého středověkého založení žádných podstatných změn. Na náměstí jsou zastoupeny snad všechny významné stavební slohy gotikou počínaje a funkcionalismem 1. republiky konče. Původní gotická zástavba, která vzala za své při zhoubných požárech 16. století, byla nahrazena domy ve slohu renesančním (domy čp. 17 a 61 se v renesančním slohu zachovaly a u domů čp. 1, 2 a 3 se zachovaly původní renesanční kamenné sloupy podloubí). Po velkém požáru města roku 1766 byla většina fasád domů přestavěna ve slohu barokním (např. domy čp. 4, 5 a 6). 19. a 20. století poznamenalo charakter náměstí několika stavbami, např. hotel Slávie v secesním slohu a budova Komerční banky ve slohu prvorepublikového funkcionalismu. Původní historické domy se dochovaly vlastně jen na západní a severní straně náměstí, tam, kde je podloubí.
5. Stavební plán - Drechselova vila.
6. Drechselova vila byla postavena v kubistickém slohu v letech 1912-1913 podle návrhu arch. Pavla Janáka stavitelem Karlem Postráneckým pro císařského radu a okresního hejtmana Jana Drechsela. V evropském kontextu je významnou kubistickou stavbou. Patrová nárožní vila má výraznou hlavní římsu, uliční průčelí v přízemí člení čtyři okna s lineární a diagonální kubistickou plastikou. Krytou terasu zdobí po celé šíři boční fronty pět sloupů křížového půdorysu, které jsou stylizovány do podoby kubistického kalichu.
7. Obchodní dům firmy Hermann - Fleischl čp. 823 - historizující slohy, secese. Architektonicky zajímavě řešenou budovu s prvky doznívající secese a nastupující moderny projektovali bratři Václav a František Kavalírové z Prahy. Byla postavena v letech 1913-1914. V přízemí se nacházely obchodní prostory, v patře byly zřízeny byty pro zaměstnance, v suterénu vznikl prostor pro technické zařízení se skladišti. Budova je dvoukřídlá s nárožní věží zakončenou kopulí. Hlavní vstup do objektu je v pravém křídle, v části s trojúhelníkovým štítem orientovaným do ulice. Fasáda je zdobena rostlinnými, zoomorfními a vlnovkovými ornamenty inspirovanými lidovým uměním. V roce 1954 bylo přebudováno podkroví.