Šumné Pelhřimovsko (TV film)

Šumný Pelhřimov a Humpolec. Dokumentární / krátkometrážní. Česko, 2002, 22 min.

Režie: Radovan Lipus. Hrají:David Vávra, František Šec.

1. Pohled na Pelhřimov od Jihlavy. Úplně vzadu jsou vidět paneláčky na ulici Boženy Němcové.

2. Palackého ulice, na pravé straně bývalý Prior. Vzadu Jihlavská brána, v které najdete Muzeum rekordů a kuriozit.

3. Jihlavská brána, v které je Muzeum rekordů a kuriozit. Vpravo Dům služeb. Jihlavská brána: Pětipatrová hranolová věž s hodinami získala současný vzhled v 16. století při přestavbě starší brány. Je vysoká 36 metrů, věžička na jejím vrcholu pochází z roku 1774. Oblouky portálů jsou gotické, v interiéru zůstaly zachovány původní fresky. Předbraní bylo strženo roku 1892.

1

2

3

4. Židovská synagoga v Růžové ulici, rok 1967 kdy byla zbořena. Na jejím místě byl postaven obchodní dům Prior s vchodem z druhé strany z Palackého ulice. Synagoga v neogotickém slohu vyrostla v letech 1890-91 v dnešní Růžové ulici podle plánů vídeňského architekta Maxe Fleischera (projektoval např. i plzeňskou Velkou synagogu), stavbu provedli místní stavební podnikatelé Josef Šlechta a Václav Přenosil. Trojlodní stavba byla orientována k východu, měla předsazené průčelí, trojúhelníkový štít se čtyřmi věžičkami a desaterem na vrcholu štítu. Fasádu tvořily neomítnuté cihly, sokl byl z lomového kamene, krytinou střechy byla břidlice. Stavba měla dva vchody, zvláštní pro muže a pro ženy, uvnitř byla rovněž zachována tradiční ženská galerie, ezrat našim (hebrejsky doslova ženský dvůr).

5. a 6. Růžová ulice.

4

5

6

7. Růžová ulice 34, SPŠ (střední průmyslová škola) Pelhřimov. Původně se jednalo o budovu gymnázia. Základní kámen byl položen 23. června 1872. Budova bývalého gymnázia byla postavena na místě dvou domů - čp. 34 a čp. 35, kdysi starého pivovaru. Výstavba proběhla v letech 1872-1874 pod dohledem stavitele Štěpána Walsera podle plánů pražského architekta Vojtěcha Ignáce Ullmanna v historizujícím pseudorenesančním slohu. Zadní průčelí v ulici Na Příkopech bylo dostavěno až v roce 1876 ve stylu italské renesance, protože došlo oproti původnímu projektu ke změnám, za něž byl Štěpán Walser kritizován. Z dřívějšího objektu zůstaly dobře zachované klenuté pivovarské sklepy.

8. Růžová ulice.

9. Masarykovo náměstí.

7

8

9

10. Masarykovo náměstí, budova Komerční banky. Na místě velkého barokního nárožního domu bez štítu s mansardovou střechou a třemi širokými oblouky podloubí byl roku 1888 postaven Spořitelnou pelhřimovskou dvoupatrový objekt v novorenesančním slohu. Plány vypracoval stavitel František Herold z Čáslavi. Fasáda v přízemí byla bosovaná s půlkruhově zakončenými výlohami, okna v prvním a druhém patře byla zdobena rovnými a trojúhelníkovými frontony. Stavba se setkala s velmi negativní reakcí veřejnosti, proto první úpravy jejího vzhledu začaly již roku 1892. Posledním pokusem, jak přizpůsobit objekt okolí, bylo stržení zdobné fasády a jeho funkcionalistická úprava v letech 1928–1930. Tehdy byla snížena střecha, přestavěno přízemí i první patro a odstraněna nárožní věžička.

11. Masarykovo náměstí 30, dnešní budova České spořitelny.

12. Architekt Pavel Janák, který se podílel na jedenácti pelhřimovských projektech, navrhoval pro celou jižní stranu náměstí úpravu, při níž by domy čp. 27 – čp. 30 byly osazeny kubistickými štíty. Tato úprava respektovala charakter náměstí a přizpůsobovala se proporcím ostatních staveb. K tomu, ale nedošlo.

10

11

12

13. Masarykovo náměstí. V popředí kašna. První zmínka o její existenci je z roku 1546, dnešní podoba pochází z roku 1828. Nádrž je dílem Schlesingerovy huti ze Světlé nad Sázavou, jak o tom vypovídá nápis vytesaný na západní straně. Kašna má kruhový tvar se šesti pilířky po obvodu. Uprostřed stojí osmiboký sloup zakončený zdobenou římsou, na níž je posazena čtyřboká hlavice se čtyřmi lvími hlavami, chrlícími vodu. Na této hlavici je umístěna socha sv. Jakuba většího. Je oblečený do poutnického šatu zdobeného lasturami s kloboukem spuštěným na záda. Levou ruku drží na prsou, do ohybu lokte má vloženu poutnickou hůl zakončenou křížkem, v pravé drží baňku, která slouží jako pátý chrlič vody. V roce 1888 proběhla velká oprava kašny, což dokazuje na východní straně štítek s nápisem. Uskutečnil ji Jan Bouda z Jindřichova Hradce. Voda do kašny byla vedena ze Strachovských rybníků, odkud ji čerpaly také sádky v městském dvoře za kostelem sv. Bartoloměje, starý pivovar u děkanství, barvírna a jirchárna v domech čp. 4 a 5, a plnila i malou kašničku v domě čp.3.

14. Historická fotografie náměstí. Pod věží Šrejnarovský dům čp. 10, dominanta severozápadního rohu náměstí, byl nazvaný podle svého majitele, pelhřimovského měšťana Kryštofa Šrejnara. Stojí na místě starší – gotické – zástavby, zbořené v polovině 16. století, snad v souvislosti s výstavbou zámku. Renesanční dům byl na zbořeništi vystavěn v roce 1614. V přízemí má klenutý průjezd, který ústí do dvorku, sevřeného dvěma křídly. Průčelí zdobí nárožní arkýře – na jednom z nich se dochoval fragment maleb, které dříve pokrývaly celou fasádu domu. Od poloviny 80. let, po celkové rekonstrukci, je v domě umístěna expozice muzea, později Síň Lipských aneb První české MÚZYum a turistické informační centrum.

13

14

15. Fárův dům. Založený na úzké gotické parcele, se dočkal mnoha změn. Po požáru v roce 1561 nalezl jeho tehdejší majitel při úpravách ve zdivu nádobku s penězi. Po požáru v roce 1766 byl přestavěn do barokní podoby s mansardovou střechou, podloubím a fasádou členěnou pilastry. V roce 1911 dům koupil MUDr. Vojtěch Fára, který zadal projekt na kubistickou přestavbu arch. Pavlu Janákovi, podle jehož plánů ji provedl stavitel Karel Postránecký. Byla upravena mansardová střecha a přistavěn štít do náměstí. Fasáda je členěna pilastry. Pokoj s arkýřem byl vybudován při adaptaci v letech 1930-1935.

16. Historická fotografie. Velké čtvercové náměstí, mimo jiné jedno z největších v České republice, nedoznalo ve svých rozměrech od doby svého středověkého založení žádných podstatných změn. Na náměstí jsou zastoupeny snad všechny významné stavební slohy gotikou počínaje a funkcionalismem 1. republiky konče. Původní gotická zástavba, která vzala za své při zhoubných požárech 16. století, byla nahrazena domy ve slohu renesančním (domy čp. 17 a 61 se v renesančním slohu zachovaly a u domů čp. 1, 2 a 3 se zachovaly původní renesanční kamenné sloupy podloubí). Po velkém požáru města roku 1766 byla většina fasád domů přestavěna ve slohu barokním (např. domy čp. 4, 5 a 6). 19. a 20. století poznamenalo charakter náměstí několika stavbami, např. hotel Slávie v secesním slohu a budova Komerční banky ve slohu prvorepublikového funkcionalismu. Původní historické domy se dochovaly vlastně jen na západní a severní straně náměstí, tam, kde je podloubí.

17. Pohled z balkonu Fárovo domu na zámek pánů z Říčan a vyhlídkovou věž kostela sv. Bartoloměje. Zámek pánů z Říčan - renesance, baroko. První zmínku o zámku máme z roku 1550, kdy se nový majitel pelhřimovského panství Adam Říčanský z Říčan rozhodl, že si postaví ve městě reprezentativní sídlo. Novou dominantu situoval do těsné blízkosti městských hradeb. Od roku 1572, kdy se město vykoupilo z poddanství, až do roku 1582 byl zámek prázdný. Tohoto roku sem přesídlila městská rada a působila zde až do roku 1850, kdy ji vystřídal c.k. okresní soud. Od roku 1907 slouží pro muzejní a společenské účely. Zámek byl těžce poškozen v letech 1561, 1682 a 1766 požáry. Po jednom z nich v roce 1682 byl barokně upraven. Dvoukřídlá budova byla zastřešena mansardovou střechou, uprostřed byla vybudována hodinová věžička s cibulí a lucernou. Zároveň bylo přistavěno městské vězení a proražena branka v hradbách. Po dalším ničivém požáru nebyl již obnoven balkon v prvním patře, nově však byl vymalován sál. Jeho strop a stěny zdobí fresky Václava Hubatia s biblickými náměty, které provedl podle náv rhu Jana Jakuba Quirina Jahna. V průčelí zámku jsou umístěny sochy Lásky a Spravedlnosti, nad nimi rozpíná křídla habsburský orel, dokumentující dobu působení c.k. okresního soudu. Nyní jsou v zámku expozice Muzea Vysočiny Pelhřimov. Vyhlídková věž kostela sv. Bartoloměje, pochází z roku 1576. Z ochozu věže, z výšky třiceti metrů se Vám otevře krásný a nezapomenutelný výhled  na  město Pelhřimov a okolí. V horní části věže je zpřístupněna komůrka hlásného, který zde sídlil do třicátých let 20. století, s historickými fotografiemi města Pelhřimova. Cestou na ochoz budete procházet kolem pelhřimovských zvonů, kterých je celkem pět. Největší je Bartoloměj, který má spodní průměr 152 cm a váží 2100 kg. Pak následuje Václav, Florián, Ludmila a nejmenší je Ave Maria, jehož spodní průměr je 52,5 cm a váží 90 kg. Na ochoz věže vede 135 schodů a můžete je zdolat i s plyšovými kozami Rózou a Rézou, které byly, do současné doby,  návštěvníky věže vyneseny již do výšky nad 200.000 m n. m. Proč s kozami na věž ? Před mnoha lety hlásný opravdu na věži bydlel i s rodinou a údajně  tam choval i kozy. A protože se kozám po schodech moc nechtělo, musel je vždy hlásný vzít a z pastvy domů na věž vynést.

15

16

17

18. Na levé straně nikdy nedostavěný obchod s nábytkem. Vpravo Drechselova vila čp. 331 - kubismus.

19. Drechselova vila byla postavena v kubistickém slohu v letech 1912-1913 podle návrhu arch. Pavla Janáka stavitelem Karlem Postráneckým pro císařského radu a okresního hejtmana Jana Drechsela. V evropském kontextu je významnou kubistickou stavbou. Patrová nárožní vila má výraznou hlavní římsu, uliční průčelí v přízemí člení čtyři okna s lineární a diagonální kubistickou plastikou. Krytou terasu zdobí po celé šíři boční fronty pět sloupů křížového půdorysu, které jsou stylizovány do podoby kubistického kalichu.

18

19

20. Stavební plán - Drechselova vila.

21. Historická fotografie - Drechselova vila.

20

21

22. Okresní soud čp. 876. Původně patrová trojkřídlá budova se třemi rizality, obloučkovými štíty a balkonem s kuželkovou balustrádou byla postavena v letech 1901-1907 ve stylu pseudorenesance. Podle plánů státní technické správy ji vybudoval místní stavitel Karel Postránecký. V letech 1926-1928 byla zvýšena o další patro. Stalo se tak podle plánů Ing. arch. Antonína Dlabače z Prahy, stavbu provedla jindřichohradecká firma Šonský. Je ukázkou velmi citlivé a zdařilé úpravy, při níž byly plně respektovány všechny prvky předchozího vývoje.

23. a 24. Gymnázium čp. 224 - rondokubismus. Nachází se v zahradě tzv. panského dvora, kterou zakoupilo obecní zastupitelstvo na přelomu let 1912-1913. V letech 1923-1926 zde byla postavena pro chlapecké školy dvoukřídlá dvoupatrová budova s prvky rondokubismu podle plánů pražských architektů Jiřího Kabeše a Václava Vejrycha. V době svého vzniku byla stavba hodnocena jako jedna z nejmodernějších školních budov - byla vybavena vodovodem, ústředním topením a bazénem. Po stranách hlavního vchodu se nacházejí sochy matky s dítětem a učitele s knihou od sochaře Ladislava Tomana z Prahy. Nyní je tato budova využívána gymnáziem.

22

23

24

25. Pohled z budovy gymnázia, směrem k Masarykovu náměstí.

26. Pohled z budovy gymnázia, směrem k budovám Alfatexu a obchodnímu domu firmy Hermann - Fleischl.

27. Alfacentrum v areálu bývalé textilní továrny (Modeta, Alfatex).

25

26

27

28. Obchodní dům firmy Hermann - Fleischl čp. 823 - historizující slohy, secese. Architektonicky zajímavě řešenou budovu s prvky doznívající secese a nastupující moderny projektovali bratři Václav a František Kavalírové z Prahy. Byla postavena v letech 1913-1914. V přízemí se nacházely obchodní prostory, v patře byly zřízeny byty pro zaměstnance, v suterénu vznikl prostor pro technické zařízení se skladišti. Budova je dvoukřídlá s nárožní věží zakončenou kopulí. Hlavní vstup do objektu je v pravém křídle, v části s trojúhelníkovým štítem orientovaným do ulice. Fasáda je zdobena rostlinnými, zoomorfními a vlnovkovými ornamenty inspirovanými lidovým uměním. V roce 1954 bylo přebudováno podkroví.

29. Historická fotografie - Obchodní dům firmy Hermann - Fleischl čp. 823 na rohu dnešních ulic Nádražní a Křemešnická.

28

29

30. Nádražní ulice. Bytový dům Koloseum ve stylu socialistického realismu.

31. Nádražní ulice. Bytový dům pro zaměstnance nedaleké Modety (dnes již zrušené).

30

31