Kozlové na Rynárecké bráně

26. února 2023

PELHŘIMOV: Kozlové na Rynárecké bráně

Kozlové se nacházejí na Rynárecké (Horní nebo také Jindřichohradecké) bráně. Při odbíjení hodin se kozlové vzájemně trkají tolikrát, kolikrát hodiny odbíjejí. Kozlové jsou na obou stranách věže, směrem do Poděbradské ulice (k náměstí) i na druhé straně - křižovatka Nádražní x Příkopy.

Přepis z kroniky, rok 1939:

Před mnoha lety byl zděný barokní štítek nad číselníkem směrem k náměstí ozdoben dvěma plechovými figurami kozlů se zlatými rohy. Při odbíjení hodin se kozlové vzájemně trkali, a to tolikrát, kolikrát hodiny bily.

O tomto "kozlím divadle" je zmínka již r. 1672 v přepisu městských zápisů, dnes bohužel ztracených, který pořídil ředitel gymnasie Václav Petrů.

Z neznámé příčiny byli kozlové odstraněni a uloženi ve sbírkách musejních. Podle nápisu, který je na jejich zadní straně, byly figury kozlů obnoveny v r. 1821, kdy však byly odstraněny, není známo. Na levém kozlu vzadu je nápis: "Hodinář Josef Procházka", na pravém "Renovirovaný dne 31. července 1821 od Jana Prosteckýho". Hodinový stroj je starý; zhotovil jej A. Rott v Telči r. 1713.

Kozlové na Rynárecké bráně

Pro zajímavost uvádím, jak došlo k nynějšímu obnovení: Dne 19. června 1939 se konaly na gymnasiu maturity. Při přestávce se sešli profesoři ve sborovně, odkud bylo vidět na Rynáreckou bránu, na níž právě klempíř Stanislav Macháček († 14.7. 1950) natíral věžičku. Profesor dr Fried se přitom zmínil, že nad ciferníkem bývali kdysi kozlové, kteří se při odbíjení hodin trkali. Prof. Dr Jindřich Šmída napsal hned žádost městské radě, aby trkající se kozlové byli na bráně opět umístěni. Městská rada žádosti vyhověla. Podle starých figur dala zhotoviti nové - udělal je zaměstnanec městské elektrárny Rudolf Stěhule - , dala opravit bicí mechanismus a tak město dostalo svoji dřívější zvláštnost.

Proč právě kozlové byli v našem městě vybráni, není možno zjistit. Je to asi zbytek starého zvyku shazování kozla s věže. (Zápisky Holého).

Poznamenávám ještě, že na věž vylezli i němečtí policisté a dávali klempíři Macháčkovi 50 K, když namaluje na báň hákový kříž. Řekl, že ke každé práci musí mít povolení od města. A zatím odnesl žebřík. (Toto vyprávěl na radnici Dr. Friedovi Macháček na výzvu městského tajemníka Dr Vydry 30.6. 1939).

A ještě jednu připomínku: Korouhvička na věži byla už natřena bronzem, ale na popud obchodníka Jaroslava Sochora a koláře Jaroslava Müllera ji Macháček přebarvil červenobíle.

V lucerně věžičky se nalézá cymbál s latinským nápisem: "SUMPTIBUS R. CIVITATIS PILGRAMIENSIS ANNO D. 1674". (Nákladem kr. obce pelhřimovské léta Páně 1674). Dále je tu nejstarší pelhřimovský zvon, 42 cm vysoký a 32 cm široký, bez letopočtu, s nápisem provedeným latinskou minuskulí: "Nepochibujte zagiste o Kristovie veczerzi". Zvon se tvarem hlásí do konce XV. nebo do začátku XVI. století. Za druhé světové války mu hrozilo nebezpečí, že bude odstraněn, ale nebyl přihlášen a tak byl zachráněn.

Kroniky města Pelhřimova

Zdroj: Kroniky města Pelhřimova.

Ostravski Webdesign | Webové stránky zdarma od BANAN.CZ | přihlásit se | registrace | mapa stránek | diskuzní fórum